Blog o obaloch
Ondřej žije remeslom. Vášeň, s ktorou pristupuje k svojej práci, je v ňom hlboko zakorenená a nebojí sa o ňu podeliť. Nie je to klasický príbeh, skôr precítená hĺbková sonda jeho lásky k okuliarom. O svojej vášni k okuliarom, ktoré sa stali súčasťou nielen jeho osobného, ale aj pracovného života sme sa rozprávali so zberateľom, dizajnérom a spoluzakladateľom pražskej Optiqa Ondřejom Vicenom.
Zrod značky Optiqa
Od osadenia starých okuliarov po dizajnérske štúdio Optiqa
Vlastná manufaktúra na okuliare
Pre okuliare Optiqa je dôležité aj jeho balenie
Aké obaly využívajú dizajnéri z Optiqa?
Ondřej Vicena má s okuliarmi dočinenia od svojho detstva. Dnes spolu so svojimi priateľmi Michalom Pavlátom a Markom Therom zo stigmy „brejlounů“ a pachuti menejcennosti vyťažili maximum. Okuliare nie sú len zdravotnou pomôckou, snúbia sa s dizajnom a umením, históriou a príbehom.
Zrod značky Optiqa
V prípade Ondřeja to bolo jednoznačne z potreby: „Moje první brýle byly bílé kovové obroučky s těžkými skly ještě z dob socialismu, takže jsem od nich měl celkem hodně otlačený nos.“ Nebol to však jediný nedostatok. Celkom ľahko sa dali rozbiť a zadovážiť si nové v tej dobe nebola lacná záležitosť. A už vôbec nie vkusná.
Ondřejova vášeň pre okuliare nabrala na obrátkach počas štúdia na Akadémii výtvarných umení v Prahe, vďaka ktorej sa dostal do Berlína. „V té době jsem se rozhodl hojně navštěvovat i bleší trhy, kde jsem často nacházel velmi zachovalé brýlové rámy, které jsem sám pro sebe sbíral. Po nějaké době mě napadlo založit značku Optiqa, která se specializovala od samého počátku právě na vintage brýle.“
„používáme tunýlkové vysouvací krabičky z packpack.sk. Mají ideální tvar a velikost.“
Od osadenia starých okuliarov po dizajnérske štúdio Optiqa
Príbeh navrhovania okuliarov a skutočnosť, že sa Optiqa stala dizajnérskym štúdiom nadväzovali práve na Ondřejovu snahu nechať si osadiť staré rámy novými sklami. „Na bleším trhu jsem totiž narazil na kulaté brýle s nýtovanými panty, které bylo v té době možné draze sehnat primárně v zahraničí. Toužil jsem po podobných brýlích, které nosil Andy Warhol a nakonec jsem přesvědčil jednoho optika, aby mi zasklil tenké karamelově hnědé brýle z celuloidu, které jsem našel na bleším trhu. Dnes vím, že to pro toho optika byla opravdová zkouška, jelikož celuloid může být po letech opravdu velmi křehký. Nicméně vyšlo to, brýle jsem nosil celkem dlouho a dokonce jsem zjistil, že se jednalo o obruby vyráběné v Československu firmou Okula Nýrsko.“
„Ona složitost brýlí je vlastně naše výhoda z hlediska konkurenceschopnosti, zároveň je to i běh na dlouhou trať.“
Celý príbeh do seba zapadal. Ondřej sa začal o Okulu Nýrsko zaujímať a zistil, že stále vyrába okuliare pre Česko a Slovensko.
V hlave sa mu zrodila myšlienka na znovuobnovenie výroby tenkých rámov zo 60. rokov, ktoré sám nosil a ideálne aj so slnečným klipom na leto. V tom čase Okula Nýrsko hľadala nového dizajnéra okuliarov. „Tím tedy začala naše designérská spolupráce s výrobcem brýlí Okula Eyewear.“
Vlastná manufaktúra na okuliare
Ak by sa zdalo, že sny Ondřeja Vicenu sa už naplnili, ste na omyle. Bezodná studnica nápadov, ktorou je tento dizajnér, má svoj nový cieľ: „Vytvořit model netradiční oční optiky kombinované s muzeem brýlí a vlastní manufakturou na brýle.“ V štúdiu sa tak sústredia na vlastnú výrobu, ktorou nadväzujú na tradíciu tohto remesla. „Brýle jsou složité zejména v tom, že pro každý detail se používá nějaký strojní přípravek ve formě lisu či frézy. Kupříkladu na stranice se používá speciální lis s ohřevem, který do stranice vstřelí kovový drátek, to je taková brýlařská specialita.Tyto stroje jsou v podstatě velmi vzácným nedostatkovým zbožím. Ona složitost brýlí je vlastně naše výhoda z hlediska konkurenceschopnosti, zároveň je to i běh na dlouhou trať, nyní však mohu s jistotou říci, že do konce roku budeme schopni vyrábět brýle v malých sériích na vlastních strojích tradičními technikami. Tyto strojky mají nádhernou patinu a často jsou velmi starobylé, čili srdce romantika plesá.“
„Klademe zejména důraz na tradici zpracování a snažíme se najít lokální tvar, který balancuje na hranici obyčejných brýlí pro širokou veřejnost a designu s přesahem.“
Ondřej vidí hneď niekoľko ďalších výhod vlastnej dielne na okuliare: „Brýlařská dílna je celkem důležitá i pro designérskou práci, jelikož základem je vždy fyzický vzorek brýlí, který přichází po návrhu obruby, a na kterém si technici ověřují proveditelnost návrhu než budou stroje seřízeny pro sériovou produkci.“
Od dielne očakáva slobodu v ich práci. Čo si vymyslia, to si hneď aj vyrobia. V túto chvíľu sa zameriavajú na tradičnú výrobu acetátových okuliarov, ktorá je viac ako storočná. „Klademe zejména důraz na tradici zpracování a snažíme se najít lokální tvar, který balancuje na hranici obyčejných brýlí pro širokou veřejnost a designu s přesahem,“ dodáva Ondřej. V budúcnosti chcú vytvárať kolekcie okuliarov, ktoré by bolo možné personalizovať pre očné optiky, napríklad vlastným logom. Asi by išlo o idealizovanie práce dizajnérskeho štúdia Optiqa, ak by si neuvedomovali, čo všetko ich ešte čaká.
Ondřej v tom má ale jasno: „Nás zřejmě asi nejvíc vytrápí právě rozjet ten náš brýlařský sen o vlastní dílně, snad si na tom nevylámeme zuby! Chce to hlavně čas a vášeň, naplňovat se pozitivní energií a plout dál.“
„Rádi bychom ukázali, že i proces výroby brýlí má svoji romantiku.“
Okuliare fungujú ako maska, ktorá mení rysy človeka a pomáha mu vidieť s okuliarmi Ondřej Vicena prežil takmer celý svoj život. „Brýle definují charakter jejich nositele a člověk jimi může modulovat, jak jej vnímá okolí, každý obličej je přitom jedinečný,“ vysvetľuje Ondřej, ako ich vníma v súčasnosti. Tým, že sa o fenomén tohto remesla zaujíma hlbšie v súvislosti s jeho doktorandským štúdiom, objavuje, že „brýle mohou být nádherným rukodělným řemeslem s dlouholetou tradicí, která se v plnosti zachovala kupříkladu ve Francii, kde je možné dodnes nechat v malých optických dílnách zhotovit brýle “Sur Mesure” čili na míru.
Z historického kontextu je potom velice zajímavý vývoj brýlařského řemesla, a jak se různé módní styly epoch odrážely v brýlových rámech. Človek by sa mal podľa Ondřeja sústrediť pri výbere okuliarov na tvar, ktorý mu padne a potom hľadať materiál a farbu, ktorá ho vystihuje.
A či sú ľudia pri výbere okuliarov odvážnejší? Ondřej odpovedá: „Rozhodně.“ Výber rámov okuliarov je stále širší, aj keď často podlieha jednoliatej móde. Okuliare chcú preto v Optiqa ukázať aj v tom remeselnom svete, urobiť z nich tradičný produkt. „Nikdo neví, jak se dnes brýle vyrábějí, nikdy neviděli materiál, ze kterého se dělají v celé desce, často si myslí, že obroučky razí nějaký velký lis v továrně stisknutím tlačítka. Rádi bychom ukázali, že i proces výroby brýlí má svoji romantiku,“ uzatvára Ondřej.
Pre okuliare Optiqa je dôležité aj jeho balenie
Pri vintage okuliaroch to platí dvojnásobne. Rámy zo zabudnutého skladu sa očistia od pôvodného kontextu a stanú sa luxusným produktom. Práve balenie v podobe darčekovej krabičky vie tento luxus podtrhnúť. „My používáme tunýlkové vysouvací krabičky z packpack.sk. Mají ideální tvar a velikost.“
Krabičky ručne orazia zlatou razbou priamo v dielni mosadznou raznicou podobne, ako sa tradične značia okuliare a rovnakou technikou, ktorú používajú na kožené púzdra. „Brýle oprášíme a naleštíme jemným hadříkem. Potom je zabalíme do hedvábného papíru. Složíme tunýlkovou krabičku se zlatotiskovou ražbou i její střed a potom obě části vsuneme do sebe s výrazným pocitem zadostiučinění než je předáme zákazníkovi,“ ukončuje náš rozhovor Ondřej Vicena.
Väčšina dnešných optikov, ktorý si pamätajú ešte rámy okuliarov zo socializmu, si dodnes myslia, že v Československu žiadne pekné okuliare neboli. Na pultoch optík nie.
V návrhárskej dielni Okula Nýrsko pod vedením návrhára Jaroslava Trubača ale skutočne vznikali krásne nadčasové okuliare, ktoré ale namiesto do výroby putovali do šuplíku a tie najkrajšie sa dostali na export. „Naplňuje mě představa osvěžit tradici brýlařství u nás mapováním toho, co téměř nikdo neviděl v projektu výstavy Brejle a Okuliare, Design brýlí v Československu, který bych rád představil československému publiku během příštího roku. První ochutnávka výstavy proběhne na letošním Designbloku v říjnu, posléze se výstava otevře v Retromuzeu Cheb, dále v Galerii Umprum v Praze a doufejme i v Centru dizajnu v Bratislavě.“
